Analytický ústav STEM od roku 1990 sleduje a vyhodnocuje trendy, postoje a nálady, které utvářejí českou společnost.

Osoby se zdravotním postižením (OZP) patří mezi jednu z nejzranitelnějších skupin osob na českém trhu práce. Přestože lidé se zdravotním postižením přistupují k práci podobně jako zdravá populace, potýkají se na trhu práce s různými bariérami a předsudky. Současný systém ukládá firmám s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat minimálně 4 % OZP, přesto je míra zaměstnanosti OZP v Česku nízká.

Komplexnímu pohledu na situaci OZP na trhu práce se proto věnujeme v projektu „Empirické hodnocení dopadů legislativních změn v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením“ (TQ01000447) spolufinancovaného programem SIGMA TA ČR. Řešiteli projektu je STEM a TREXIMA. Aplikačním garantem projektu je MPSV. Projekt je komplementární k aktivitám MPSV v této oblasti. 

Z exkluzivního výzkumu pro Český rozhlas vyplývá, že Evropská unie se v posledních letech stala pro českou společnost štěpivým tématem. Stává se postupně symbolem toho, jak Česká republika uspěla či neuspěla v procesu globalizace. Jedním z hlavních zjištění průzkumu analytického ústavu STEM je, že se česká společnost nedělí jenom na dvě skupiny – protiunijní a prounijní – ale pozorujeme šest dílčích skupin podle míry podpory EU a jejích politik.

Na základě řady datových analýz v knize Různá vyprávění o jedné společnosti Martin Buchtík ukazuje, v čem je vyprávění o rozdělené české společnosti pravdivé a kde se mýlí. Věnuje se vlivu současných fenoménů, jako jsou sociální sítě nebo zrychlující technologická změna, ale i důvodům, proč máme takové jednoznačné příběhy rádi a proč je potřebujeme. Kniha pojmenovává sedm do značné míry univerzálních aspektů, které velmi často stojí v pozadí jednotlivých dílčích vyprávění a konfliktů současné české společnosti. Schopnost jim porozumět pomůže rozlišit domnělé a skutečné obavy, rozdílnosti v každodenních vyprávěních, ale také pochopit krizi politiky.

Výzkum a publikace vznikly za podpory Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v České republice a Masarykovy demokratické akademie. 

„Mezi veřejností panuje shoda na tom, že klimatická změna probíhá a že bychom neměli otálet s jejím řešením. Samotný proces transformace k nízkouhlíkové energetice ale budí spíše obavy. Lidé se bojí zchudnutí a sociálních dopadů.” Tak by šlo co možná nejstručněji shrnout rozsáhlý výzkum, jehož výstupem není jen analytická zpráva, ale také příručka pro vedení společenského dialogu.

Analytický ústav STEM a výzkumná organizace PAQ Research realizovali pro MŠMT výzkum příčin vyššího podílu romských žáků vzdělávajících se ve speciálních školách. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak úspěšná byla desegregační opatření reagující na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní versus Česká republika. Výzkum kombinací kvalitativních a kvantitativních metod vedl mimo jiné k následujícím zjištěním: V posledních pěti letech nedošlo ke snížení podílu romských žáků ve speciálních třídách ani k jejich desegregaci v rámci běžných tříd a škol. Segregační tendence nacházejí podporu i v diagnostické praxi některých školských poradenských zařízení.

Ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika realizuje STEM dlouhodobý tracking finanční situace českých domácností. Po mimořádném propadu během energetické a inflační krize sledujeme pozvolnou stabilizaci a opatrnou obnovu důvěry v to, že se bude dařit lépe. Zlepšující se ekonomická kondice se zatím nepropisuje do zlepšení obecných nálad a důvěry ve společnost. Během krize se opět rozevřely nůžky mezi bohatšími a chudšími domácnostmi, situace až čtvrtiny nejhůře finančně zajištěných se zlepšuje jen pomalu.