Automobilový trh v roce 2026 připomíná sterilní přehlídku unifikovaných crossoverů, kde se výrobci předhánějí v instalaci co největších displejů a potlačování jakékoliv emoce. Uprostřed této šedé záplavy stojí DS 3 – vůz, který odmítá hrát podle pravidel korporátní nudy. Zapomeňte na název „Crossback“, který zbytečně mátl zákazníky. Dnes je to prostě DS 3. Pětidveřový hatchback, který se sice tváří jako crossover, ale uvnitř je to klenotnická dílna na kolech. Zatímco konkurence v segmentu supermini sází na maximální prostor a nízké náklady, DS Automobiles jde cestou francouzské Haute Couture. Je to auto, které si nekupujete kvůli objemu kufru, ale kvůli pocitu, že řídíte umělecký objekt.
Během našeho redakčního testování jsme vrcholnou hybridní specifikaci 136 e-DCS6 podrobili zkoušce v náročném provozu. Najezdili jsme přes tisíc kilometrů, přičemž jsme auto nešetřili ani v ranní špičce v centru Prahy, ani na zvlněných silnicích středních Čech. Překvapilo nás, jak drasticky se DS 3 liší od svých technických sourozenců z koncernu Stellantis (Peugeot 208, Opel Corsa). Zatímco oni jsou „spotřebním zbožím“, DS 3 působí jako luxusní doplněk, který se v garáži vedle velkého SUV rozhodně neztratí. Je to auto, které vás v noci vítá světelnou show a přes den hýčká kůží Nappa, ačkoliv má i své stinné stránky, které nezapře.
Pokud právě zvažujete investici do tohoto stylového městského stroje, připravte se na to, že styl něco stojí. Základní ceny sice startují kolem 750 000 Kč, ale plně vybavená verze Opera, kterou jsme měli v testu, atakuje hranici jednoho milionu korun. Proč je nový mild-hybridní pohon konečně důstojnou náhradou za problematické řemeny v oleji, jak funguje podvozek v kombinaci s velkými koly a proč je zadní lavice spíše trestem pro pasažéry, rozebereme v našem inženýrském auditu.

Architektura platformy CMP a inženýrská transformace podvozku
DS 3 využívá koncernovou platformu CMP (Common Modular Platform), která je navržena pro maximální flexibilitu zástavby spalovacích i elektrických pohonů. Inženýři z divize DS však věnovali desítky hodin ladění silentbloků, tlumičů a tuhosti torzních příček, aby se vůz choval „francouzsky“. Výsledkem je na poměry třídy supermini nevídaná plavnost, kterou v jiných vozech na stejné platformě zkrátka nenajdete. Vůz je díky většímu podílu izolačních materiálů v podbězích a tlustším sklům (v edici 2026 standard) jedním z nejtišších aut ve své kategorii.
|
Konstrukční parametr
|
Sledovaná hodnota v redakčním testu (DS 3 Hybrid 136)
|
|
Pohonné ústrojí
|
1.2 PureTech (tříválec) + 48V mild-hybrid
|
|
Maximální výkon
|
100 kW (136 koní) při 5 500 ot./min
|
|
Točivý moment
|
230 Nm při 1 750 ot./min
|
|
Převodovka
|
6stupňová dvouspojková e-DCS6
|
|
Objem zavazadelníku
|
350 litrů / 1 050 litrů po sklopení opěradel
|
|
Kombinovaná spotřeba
|
5,8 l / 100 km (reálná hodnota v našem testu)
|
Při jízdě máte pocit, že auto je o třídu výš. Zatímco Fabia nebo Yaris vás informují o každém výmolu, DS 3 je víceméně ignoruje. To není otázka absence citu, ale otázka filozofie. Toto auto nemá být sportovec, ale relaxační zóna pro řidiče, který má po náročném dni v kanceláři dost hluku a stresu.
Motor Hybrid 136: Definitivní sbohem problémům s rozvody
Předchozí generace motoru 1.2 PureTech (s rozvodovým řemenem v olejové lázni) byla právem vnímána jako servisní časovaná bomba. Modelový rok 2026 přináší zcela novou evoluci tohoto motoru, která konečně využívá rozvodový řetěz. Mild-hybridní systém (48V) s elektromotorem integrovaným přímo do dvouspojkové převodovky e-DCS6 funguje jako balzám na duši.
Zatímco starší automatické převodovky s tímto motorem při rozjezdu zmatkovaly, zde je nástup točivého momentu okamžitý. Elektromotor s výkonem 21 kW (28 koní) pomáhá v nízkých otáčkách, díky čemuž je reakce na plyn hbitá a start-stop systém je při jízdě v koloně v podstatě neznatelný. Převodovka e-DCS6 řadí logicky, necuká a při plné akceleraci využívá pomoc elektrické větve, aby vykryla prodlevu turba. Spotřeba 5,8 litru je při svižném tempu naprosto reálná, a pokud se budete držet v městském provozu, dostanete se i pod 5 litrů.

Podvozek, Kola a Komfort: Francouzský létající koberec
Nastavení podvozku je u DS 3 unikátní. Není to „sportovní“ auto v pravém slova smyslu. Není tu žádný agresivní náklon, ale ani zbytečná tvrdost. Na 18palcových discích, které jsou pro verzi Opera standardem, se auto na dálnici D1 chová jako mnohem větší vůz. Tlumiče mají progresivní charakteristiku a na dlouhých vlnách se vůz nehoupe, ale „dýchá“ se silnicí.
Pokud ale volíte velká 19palcová kola za příplatek, varujeme vás. Tuhost se zvýší a na ostrých spárách ztratíte ten pověstný francouzský klid. Řízení je lehké, bez jakékoliv zpětné vazby, což je ale v tomto autě vlastně v pořádku – tohle není auto na okruh, ale na reprezentaci. V zatáčkách je stabilní, ESP zasahuje včas, ale velmi jemně. Je to auto, které po vás nechce, abyste ho „řídili“, ale abyste si užívali cestu.
Interiér jako šperkovnice: Proč je ergonomie obětí designu?
Interiér je místem, kde DS 3 drtí konkurenci. Kůže Nappa na palubní desce, precizní prošívání a kovové detaily s rytinou guillochage působí v segmentu malých aut jako zjevení. Ovládací prvky mají fantastický mechanický odpor, jsou těžké a působí jako z luxusního hodinářství. Nový infotainment DS IRIS je konečně rychlý a přehledný, bezdrátové Apple CarPlay funguje stabilně.
Nicméně, zde končí radost a začíná trápení s ergonomií. Ovládání oken na středovém tunelu? Proč? Aby ve dveřích bylo místo pro designový prvek. Ovládání klimatizace v menu displeje? Je to zbytečné a nebezpečné. A co je horší, zadní sedadla. Kvůli designové „žraločí ploutvi“ na B-sloupku je vzadu tma a pro dospělého člověka je prostor vyloženě klaustrofobický. Pokud vzadu vozíte děti, budou si stěžovat, že nevidí ven. Kufr 350 litrů je v pořádku, ale je mělký. Pro rodinu to není, pro single architekta nebo stylový pár ale naprosto dostačující.

Servis a TCO: Provozní náklady francouzské ikony
Kupovat DS 3 pro firmu nedává smysl. Kupovat ho jako soukromé auto, které chcete mít 5 let, už smysl dává. Díky přechodu na rozvodový řetěz jsou provozní náklady mnohem nižší než u předchůdců.
- Pravidelný servis: Interval 15 000 km je nutností. Olej (specifikace 0W-20 s certifikací pro hybridy) vyjde v autorizovaném servisu na cca 6 000 – 7 500 Kč.
- Havarijní pojištění: Je dražší než u Fabie, protože díly karoserie (Matrix světlomety, lakované nárazníky) jsou drahé. Počítejte s 18 000 – 22 000 Kč ročně.
- Zůstatková hodnota: DS 3 ztrácí hodnotu rychleji než Yaris. Pokud ho koupíte jako zánovní (3 roky staré), je to výborný kšeft. Jako nové za milion je to drahý špás.

Souboj městských stylovek: Kdo je králem stylu?
|
Model
|
Pohon
|
Výkon
|
Kufr
|
Cena (zánovní 2026)
|
|
DS 3 Hybrid 136
|
Hybrid
|
136 k
|
350 l
|
650 000 Kč
|
|
Benzín
|
204 k
|
210 l
|
750 000 Kč
|
|
|
Škoda Fabia Monte Carlo
|
Benzín
|
150 k
|
380 l
|
550 000 Kč
|
Analytický pohled: Fabia je rozumnější, praktičtější a levnější. Mini je zábavnější na řízení. Ale DS 3 je jediné, ve kterém se cítíte jako při návštěvě luxusní butikové restaurace.
Výhody a Nevýhody
- ✅ Interiér: Žádné auto v této třídě nemá tak luxusní zpracování a detaily.
- ✅ Komfort: Podvozek a odhlučnění jsou o třídu jinde než u běžných supermini.
- ✅ Nový motor: Spolehlivost s řetězem a plynulost hybridu jsou konečně vyřešeny.
- ❌ Zadní prostor: Žraločí ploutev na dveřích omezuje výhled a prostor vzadu je minimální.
- ❌ Ergonomie: Ovládání oken a klimatizace je podřízeno designu na úkor bezpečnosti.
- ❌ Cena: Jako nové auto je příliš drahé vzhledem k technickému základu.
Verdikt redakce
DS 3 Hybrid+ (2026) je auto pro lidi, kteří už mají všechno a chtějí něco, co jim dělá radost pokaždé, když k němu přistoupí. Je to „kabelka od Louise Vuittona na kolech“. Ano, je to drahé, trochu nepraktické a zadní cestující vás budou proklínat. Ale je to auto s neskutečným šmrncem. Pokud ho koupíte jako zánovní ojetinu, získáte stylový, pohodlný a konečně i mechanicky spolehlivý městský vůz, který v téhle šedé době září jako diamant.
Galerie














