Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na rozsah zneužívání mechanismů pro otevřené přesměrování ve phishingových zprávách v prvním kvartálu roku 2026…

Čas od času mě nějaký juniorní bezpečnostní specialista, nebo člověk, který by chtěl do kybernetické bezpečnosti teprve profesně proniknout, požádá o pár rad „do začátku“. Technická specifika mých doporučení se pochopitelně liší případ od případu s ohledem na zájmy či plány konkrétní osoby, nicméně neb některá obecnější doporučení a myšlenky zmiňuji těmto lidem opakovaně, a neb jde dle mého o něco, co se může potenciálně hodit v podstatě každému juniornímu „bezpečákovi“, rozhodl jsem se dát dohromady pár myšlenek, které jsou z mého pohledu podstatné pro smysluplné, efektivní a spokojené profesní působení v kybernetické bezpečnosti.

Níže tedy najdete 10 doporučení (+ jedno dodatečné, abych udělal radost fanouškům skupiny Spinal Tap), která bych si při pohledu zpět přál, aby mi někdo dal, když jsem s kybernetickou bezpečností sám historicky začínal. Doplním, že tyto body samozřejmě odrážejí jen můj osobní pohled a názory. A byť si za vším níže uvedeným stojím, pokud se jakýkoli bod bude rozcházet s vaším pohledem na věc, nebudu vám to mít za zlé…

1. Bezpečnost vždy závisí na lidech, procesech a technologiích – v tomto pořadí. Nikdy na to nezapomínejte, ani pokud vás vaše profesní působení dovede k prodeji bezpečnostních technologií nebo do bezpečnostního managementu. Snaha o zajištění bezpečnosti nákupem softwarových nebo hardwarových systémů, o které se nemá kdo starat, je cesta k velmi snadnému splnění checklistů ověřujících existenci bezpečnostních opatření, ale reálný přínos něčeho takového bude vždy velmi omezený, neb technologie samy o sobě rozumnou úroveň bezpečnosti nikdy v žádném prostředí nezajistí.
2. Buďte obezřetní vůči samozvaným autoritám. V odborné komunitě máme mnoho odborníků hodných označení autorita, tedy extrémně šikovných a kompetentních lidí, kteří jsou obecně uznávaní (a také mnoho šikovných a kompetentních lidí, o kterých bohužel nikdo mimo jejich blízké okolí neví).
   Máme v ní ale i řadu těch, kteří jsou za „autority“ považováni jen proto, že se tak sami prezentují, neb se bezpečnosti věnují dlouho a jsou v nějakém smyslu hodně hlasití nebo jsou hodně vidět. Reálné odborné – tím spíše technické – znalosti těchto lidí jsou ale mnohdy jen velmi omezené. Problém není v tom, že by tito lidé byli uznávaní víc, než si zaslouží, ale že v důsledku své omezené odbornosti mnohdy šíří myšlenky, které jsou již překonané, nebo dokonce myšlenky, které mohou být aktivně škodlivé. Je proto vhodné dobře zvažovat, v jakou „autoritu“ budeme vkládat naši důvěru. Dobrým testem odbornosti těch, kteří jsou hodně vidět, je podívat se kriticky na odbornou hloubku jejich publikovaných výstupů. Jsou-li veškeré články dané osoby, témata jejích konferenčních příspěvků nebo obsahy vystoupení v médiích plná výhradně obecných proklamací bez skutečné hloubky (tedy například standardní mantry typu „musíme řídit rizika“, „musíme vzdělávat uživatele“, nebo – nedej bože – „musíme zajistit zero-trust“), máme k dispozici poměrně jasný ukazatel odborné úrovně dané osoby. Shrnuto a podtrženo, i v naší profesi bohužel platí, že nejhlasitější hlasy nejsou nezbytně ty nejkvalifikovanější…
3. Neprezentujte se jako „experti na kybernetickou bezpečnost“. Nikdy. Bez ohledu na to, jak dobré si budete myslet, že máte znalosti, a bez ohledu na „expertní“ certifikace, které možná v průběhu své kariérní cesty získáte. Nejen proto, že jako lidé nejsme schopní být vůči sobě samým plně objektivní (pamatujte na práci pánů Dunninga a Kruegera), ale i proto, že kybernetická bezpečnost je dnes již extrémně širokou odbornou oblastí a skutečnou expertízu v celé její šíři – od detailů konfigurace firewallů, přes procesy pro zvládání incidentů, techniky reverzního inženýrství, metodiky pro kvantitativní analýzu rizik, mechanismy digitální forenzní analýzy, ofenzivní postupy pro red teaming až po zabezpečení OT nebo specifika bezpečnostní architektury aplikací – už tak dnes nemůže mít v podstatě nikdo.
   Pokud se navíc experty v jakékoli dílčí oblasti kybernetické bezpečnosti někdy stanete, nebojte se – začnou vás tak bezpochyby označovat jiní…
4. Neignorujte bezpečnostní vzdělávání mimo svou primární oblast zájmu. Specializace na jednu konkrétní oblast kybernetické bezpečnosti je naprosto v pořádku a pro většinu profesionálů je dokonce žádoucí. Určitý základní všeobecný přehled o kybernetické bezpečnosti jako celku by však měl být standardem pro jakéhokoli bezpečnostního specialistu – přinejmenším proto, že mu může poskytnout hodnotný kontext pro jeho vlastní profesní aktivity. Aneb aby mohl svou práci dělat skutečně odborně na výši, i systémový inženýr nastavující firewally by měl mít alespoň obecnou představu o tom, že v oblasti kybernetické bezpečnosti existuje nějaká legislativa (neb ta může determinovat kdy a kde mají/musí být firewally použity), a penetrační tester by měl mít tušení o tom, jak funguje bezpečnostní dohled v rámci SOC (neb pro něj může být v případě neohlášených testů potenciálně žádoucí vyhnout se detekci).
5. Pokud se vaší specializací stane technologické řešení určitého výrobce – například firewally od společnosti Checkpoint nebo EDR/XDR řešení od Microsoftu – nikdy si nedovolte padnout do mentálního nastavení, v němž byste danou technologii považovali za ideální. Žádný firewall, SIEM, WAF ani EDR/XDR není plošně „nejlepší“ a nemá smysl něco takového tvrdit, ani kdybychom danou technologii prodávali…
6. Vysoká pozice negarantuje odbornost a nízká pozice její absenci, nesuďte tedy profesní kolegy jen dle jejich titulů a – konec konců – ani dle odborných certifikací, které mají. V praxi se v kybernetické bezpečnosti setkáte se spoustou velmi chytrých a kompetentních lidí bez jakýchkoli certifikací na všech pozicích, od juniorních po manažerské, stejně tak ale můžete ve všech těchto pozicích potkat i řadu lidí ověnčených certifikacemi a přesto vykazujících velkou míru amatérismu a neznalosti.
7. Nevěřte, že nějakou oblast bezpečnosti skutečně znáte, pokud jste jí do detailu viděli jen v jedné organizaci. Ani vidět jednu oblast (bezpečnostní monitoring, řízení rizik, penetrační testování, apod.) do detailu v řadě podobných organizací nebo řadě různých organizací působících ve stejném regionu nebo ve stejném sektoru vám nemůže dát skutečně hluboké povědomí o tom, jak může/má být daná oblast řešena všeobecně, nebo jak bývá řešena v jiných regionech či sektorech.
8. Váš čas je drahý a měli byste si důsledně vybírat, čemu jej budete věnovat. Pokud se tedy budete chtít vzdělávat a nebudete mít jen touhu hledat další vhodný bezpečnostní produkt nebo službu pro vaše prostředí, dobře si vybírejte konference, kterých se budete účastnit. Převážná většina rádoby odborných konferencí je totiž ve skutečnosti převážně marketingově, nikoli odborně orientovaná, a prezentace v rámci nich mají často za cíl ne vzdělat posluchače, ale přesvědčit je, že produkt firmy X nebo služba firmy Y je to, co si nezbytně potřebují pořídit, aby byla jejich organizace v bezpečí.
9. Pokud chcete pracovat v kybernetické bezpečnosti a nemáte alespoň základní technické znalosti, získejte je, neb bez nich nebudete schopní vykonávat žádnou bezpečnostní pozici skutečně efektivně.
   Výše uvedené nemá vyznívat jako gatekeeping, nebo naznačovat, že by každý CTI analytik, manažer kybernetické bezpečnosti nebo specialista řízení rizik měl být schopný psát exploity, hledat zero-day zranitelnosti nebo detailně analyzovat síťový provoz. Pokud ale ti, kteří zastávají výše zmíněné role, nebudou znát ani absolutní technické základy typu jaký je rozdíl mezi TCP a UDP a proč je tento rozdíl relevantní pro funkci firewallů, co je to Active Directory a co by principiálně znamenala kompromitace účtu doménového administrátora, či jak konceptuálně funguje EDR nebo SIEM a jaké škodlivé chování po „vybalení z krabice“ tyto systémy zřejmě dokáží a nedokáží detekovat, nemohou svou práci vykonávat skutečně efektivně a kvalitně.
   Z úst mnohých zástupců vzdělávacích organizací i vybraných firem v posledních letech často zaznívá, že kybernetické bezpečnosti se může profesně věnovat v podstatě kdokoli, bez ohledu na předchozí vzdělání či znalosti. Tato myšlenka je do jisté míry platná, má však své významné limity – kdokoli se může ZAČÍT profesně věnovat kybernetické bezpečnosti, ale určitě ne kdokoli může v této profesní oblasti následně i dlouhodobě smysluplně působit.
   Pravdou je, že ne každý bezpečnostní specialista musí mít za sebou předchozí odborné vzdělání zaměřené na kybernetickou bezpečnost, aby mohl svou práci dělat dobře. Rozdílný znalostní background může být u některých rolí (např. těch zaměřených na CTI) dokonce žádoucí a junior bez předchozího IT vzdělání či odborné praxe se tak určitě může v bezpečnosti smysluplně uchytit.
   Pokud si ale takový člověk velmi rychle neosvojí alespoň základní technické povědomí, nebude z principu schopný dodávat svému zaměstnavateli a/nebo zákazníkům výstupy s jakoukoli odbornou hodnotou, a to i kdyby se měl věnovat jen procesním aspektům kybernetické bezpečnosti. Přeci jen nemůžeme smysluplně řídit kybernetická bezpečnostní rizika spojená se škodlivým kódem, nebo psát bezpečnostní směrnice a politiky zaměřené na ochranu před touto hrozbou, pokud nemáme nejmenší tušení, jak vlastně takový škodlivý kód obecně funguje a „malware“, „virus“, „trojan“ a „červ“ jsou pro nás jen jakési vágní, mlhou zahalené termíny s de facto ekvivalentním významem, a „C2“ chápeme jen jako označení pole na šachovnici.
10. Nevěřte všemu, co je psáno. Odborná i populární literatura, ale také kurzy a materiály pro přípravu k certifikačním zkouškám (i ty oficiální) bohužel relativně často obsahují vedle technických fakt i řadu marketingových tvrzení a osobních názorů prezentovaných jako fakta. Nezřídka pak v těchto materiálech potkáte vedle pravdivých informací i řadu polopravd a chyb. Odlišit technická fakta od marketingu a chybné od pravdivého vyžaduje určitou odbornost a ne vždy tak budete něčeho takového schopní. Pokud se vám nicméně bude zdát, že to, co jste si právě přečetli, možná nebude v pořádku, raději nespoléhejte na jediný informační zdroj a dané informace si ověřte jinde.
11. Připravte se na to, že kybernetická bezpečnost v jakékoli organizaci, v níž budete působit, bude mít slabá místa, která se vám nebudou líbit. Pokud nebudete vlastníky či manažery organizací, v nichž budete působit, vaším úkolem nebude fakticky nikdy zajistit kybernetickou bezpečnost dané organizace, ale snažit se pomoci dané organizaci fungovat co nejbezpečněji v mantinelech vytyčených jejími vlastníky či managementem. Je to totiž právě management, kdo je finálně zodpovědný za zajištění fungování organizace a vlastní i všechna s tím spojená rizika – včetně těch bezpečnostních. Naší rolí z pozice bezpečnostních specialistů je pomoci managementu správně tato rizika vyhodnocovat a řídit.
    Pokud tedy budete v rámci své praxe vnímat nějaké slabé místo organizačních procesů či technologické infrastruktury nebo určitou hrozbu jako vysoce relevantní pro organizaci, v níž budete působit, je žádoucí na ně upozornit. Pokud se management dané organizace následně rozhodne riziko spojené s těmito faktory akceptovat bez doplnění technických nástrojů, personálu nebo procesních opatření, která jste doporučili a která byste na základě vlastního odborného zhodnocení považovali za vhodná, nevěšte hlavu. Byť to není vždy příjemné, finální rozhodnutí o bezpečnosti má management organizace – my jako bezpečnostní specialisté můžeme jen radit, ukazovat cestu a snažit se dělat maximum v rozsahu kompetencí, které jsou nám svěřeny – taková je (mnohdy smutná) realita našeho oboru.

Předmluva k českému překladu článku

Přinášíme vám překlad článku Jessicy Stephenson, původně publikovaného v angličtině na blogu Diff, který shrnuje tři roky fungování CEE Hubu – iniciativy, která zásadně proměňuje podobu spolupráce v regionu střední a východní Evropy. Pro Wikimedia Česká republika má tento příběh zvláštní význam: byli jsme u jeho vzniku a dlouhodobě se podílíme na jeho rozvoji.

Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Naše zapojení není pouze symbolické. Jako součást řídicího výboru a širší otevřené poradní skupiny Hubu se aktivně podílíme na jeho strategickém směřování, nastavování procesů i hledání cest, jak lépe podporovat spolupráci jednotlivců i celých komunity napříč regionem. Právě důraz na otevřenost, sdílení zkušeností, lidské vazby a vzájemnou podporu odpovídá hodnotám, které dlouhodobě rozvíjíme i v rámci našich programů v České republice – od vzdělávání přes komunitní aktivity až po mezinárodní spolupráci.

Velmi důležitou oblastí, na které se jako Wikimedia ČR v rámci CEE Hubu podílíme, je práce s mládeží a rozvoj budoucích lídrů a lídryň. Organizace první globální Wikimedia Youth Conference v Praze v roce 2025 ukázala, jak silný potenciál má mezigenerační spolupráce a jak důležité je vytvářet prostor, kde mohou mladí wikimediáni a wikimediánky růst, sdílet zkušenosti a aktivně se podílet na směřování celého hnutí.

Stejně tak přinášíme do regionální spolupráce zkušenosti s nízkoprahovými grantovými mechanismy a podporou komunitních iniciativ. Naše dlouhodobá práce s komunitními minigranty se stala inspirací i pro rozvoj grantových nástrojů v rámci Hubu a přispívá k tomu, aby se k financování dostávaly i menší nebo začínající komunity. V návaznosti na to vnímáme jako zásadní krok i letošní převzetí správy Rapid fondů od WMF, kde je klíčová právě znalost lokálního kontextu a potřeb komunit.

CEE Hub pro nás představuje důležitý nástroj pro posilování inkluze, diverzity a rovného přístupu ke zdrojům v celém regionu. Pomáhá vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými komunitami, podporuje jejich růst a zároveň vytváří prostor pro sdílenou identitu a spolupráci napříč hranicemi.

Z české zkušenosti víme, že i menší tým může mít velký dopad, pokud stojí na silné komunitě, důvěře a ochotě spolupracovat. Právě tyto principy dnes vidíme v praxi napříč celým regionem CEE – a je pro nás důležité být jejich součástí.

Věříme, že následující text vám pomůže lépe pochopit, jak CEE Hub funguje, jaké přináší výsledky a proč má jeho další rozvoj zásadní význam pro budoucnost svobodného sdílení znalostí.

Za Wikimedia Česká republika
Klára Joklová
výkonná ředitelka

Přehled vývoje CEE Hubu

CEE Hub logo, Kurmanbek, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Během pouhých tří let se CEE Hub (Střední a východní Evropa) stal klíčovým pilířem regionální spolupráce a podpory komunity. S celkovou investicí 565 000 USD a současným ročním rozpočtem 237 000 USD se Hub rozvinul v spolehlivé koordinační centrum propojující více než 40 komunit a afiliací různé velikosti, vyspělosti a kapacit.

Činnost Hubu ukazuje sílu decentralizovaných struktur vedených komunitou. Vznik Hubu byl umožněn dlouhodobou kulturou důvěry a spolupráce v regionu, akčně orientovaným přístupem, ochotou experimentovat a solidaritou mezi etablovanými afiliacemi a rozvíjejícími se komunitami.

BKlen-CEEhub (různí autoři a autorky
CC By-SA 4.0

Díky kombinaci jasné strategické vize, tří zaměstnanců a desetičlenného dobrovolnického řídicího výboru Hub prokázal svůj potenciál v několika klíčových oblastech: posilování zapojení mladých lidí, koordinace technologických potřeb, podpora růstu rozvíjejících se komunit, posilování obsahových kampaní afiliací, usnadňování přístupu ke zdrojům a budování pocitu sounáležitosti mezi wikimediány v regionu.

Posilování mladých dobrovolníků a budoucích lídrů

Díky systematickému mentoringu, rozvoji dovedností a projektům spoluvytvářeným s komunitou pomohl Hub proměnit počáteční experimenty v rostoucí ekosystém zaměřený na mládež.

CEE Youth Group vznikla právě díky aktivitám CEE Hubu a rozrostla se na 81 členek a členů z 23 zemí. Funguje jako podpůrné prostředí pro mladé nové editory a editorky i organizátory a organizátorky.

Významným milníkem byla první Wikimedia Youth Conference, která byla spolupořádána spolkem Wikimedia Česká republika. Zájem 223 mladých wikimediánů a wikimediánek vedl k účasti 83 lidí ze všech osmi globálních regionů. Konference se stala jedinečným prostorem, kde mladí dobrovolníci a dobrovolnice mohli sdílet společné výzvy, posilovat své sebevědomí a formulovat dlouhodobé cesty svého zapojení.

CEE Youth Group Yerevan Meeting 2025. Հակուլիկ, CC0, via Wikimedia Commons

Posilování adopce nástrojů a regionální technologické spolupráce

Dobrovolnicky vedená pracovní skupina Tech Advancement při Hubu se zaměřila na zlepšení dostupnosti nástrojů, jejich dokumentace, propojování vývojářů a vývojářek pro podporu údržby a také na experimentování s iniciativou zaměřenou na zvýšení využívání nástroje Cat-a-lot.

Tento kolaborativní přístup je vnímán jako regionální model pro budování kapacit v oblasti technologického poradenství.

„Jsem nadšená, že vidím tento typ uvažování z regionu, protože odráží přístup Product and Technology Advisory Council (PTAC) i současné pilotní aktivity Unsupported Tools Working Group…,“ uvedla Selena Deckelmann, Chief Product and Technology Officer ve Wikimedia Foundation, v souvislosti s CEE Hubem.

Díky užší spolupráci s Wikimedia Foundation Hub také podpořil rozšiřování nástrojů pro nováčky. Celkem 16 z 24 Wikipedií v regionu (64 %) nyní využívá funkci mentoringu a region CEE se podílí 11 % na všech dokončených doporučených editacích nováčky na celém světě. Tyto výsledky ukazují, že koordinovaná regionální podpora může výrazně urychlit adopci nástrojů i udržení nováčků.

Rozšiřování dopadu kampaní a komunitních programů

Kampaně zůstávají klíčovým nástrojem zapojování dobrovolníků a dobrovolnic napříč regionem CEE. Hub sehrál strategickou roli při oživování stávajících kampaní a pomáhal organizátorům a organizátorkám navrhovat efektivnější outreach, metodiky i školicí materiály.

Výrazným příkladem je kampaň CEE Spring. Po letech poklesu účasti v důsledku pandemie COVID-19 přispěla podpora Hubu k obnovení její dynamiky:

• nárůst počtu vytvořených článků o 15 %
  
• nárůst počtu přispívajících žen o 72 %
  
• o 31 % více zapojených komunit
  
• 157 nových přispěvatelek a přispěvatelů od roku 2022
  

Rozšíření o tematické podkategorie Human Rights a Youth v roce 2025 dále rozšířilo tematický záběr kampaně. Zapojení výzvy Coordinate Me na Wikidatech vedlo k výraznému nárůstu – počet editovaných položek vzrostl o 340 % oproti roku 2024. Z toho 30 % účastníků pocházelo ze zemí CEE a 38 % tvořili nováčci.

Vedle CEE Spring Hub podporoval také globální i regionální kampaně, jako jsou Wiki Loves Earth, Wiki Loves Monuments, iniciativy k Mezinárodnímu dni Romů nebo Wiki Loves Film. Tato podpora dlouhodobě vede k vyšší participaci, větší obsahové diverzitě a posilování kapacit lokálních komunit.

Hub rovněž pomohl nově vznikajícím komunitám uspořádat jejich první akce zaměřené na otevřené znalosti, čímž přispěl k budování partnerství v prostředích, kde je povědomí o projektech Wikimedia stále omezené.

Podpora rozvíjejících se komunit a akcelerace jejich růstu

Jednou z nejvýznamnějších rolí CEE Hubu je systematická podpora rozvíjejících se wikimediánských komunit. V roce 2024 Hub investoval do částečných pracovních úvazků v Řecku, na Kypru, v Rumunsku a Moldavsku.

Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Díky této podpoře:

• v Rumunsku a Moldavsku vznikla akademická partnerství a Wikipedia byla integrována do univerzitních programů,
  
• v Řecku a na Kypru byly vytvořeny strategické plány a podařilo se získat první roční granty.
  

Tyto kroky vedly k nárůstu počtu lokálních přispěvatelek a přispěvatelů, vzniku stabilních institucionálních partnerství a posílení kapacit těchto komunit. Zároveň je připravily na aktivnější roli v regionální spolupráci, včetně spolupořádání významných akcí, jako je CEE Meeting 2025.

Zlepšování přístupu ke zdrojům a posilování regionálního financování

CEE Hub začal hrát zásadní roli v podpoře rovného přístupu k financování. Jeho program mikrograntů, s rozpočtem 18 000 USD na dva roky, poskytl celkem 28 grantů, přičemž polovina z nich směřovala do komunit, které dosud nikdy nezískaly podporu od Wikimedia Foundation.

Tyto flexibilní a nízkoprahové granty pomohly nastartovat aktivity zaměřené na tvorbu obsahu, komunitní setkání i vznik nových dobrovolnických skupin. Přibližně 65 % podpořených aktivit se soustředilo na obsah a editaci, což vedlo k zapojení více než 330 editorů a editorek a ke vzniku více než 9 000 obsahových příspěvků. (Více informací najdete na Diff blogu.)

Hub zároveň podpořil 11 z celkových 54 žadatelů o Rapid Fund v regionu, a to prostřednictvím praktické podpory při přípravě žádostí. Tato podpora přinesla konkrétní výsledky:

• nárůst objemu Rapid Funds v regionu o 26 %
  
• 5 nových komunit úspěšně získalo financování
  
• 90 % podpořených žádostí bylo schváleno (oproti běžným cca 75 %)
  
• větší diverzifikaci aktivit – včetně budování partnerství, spolupráce s GLAM institucemi a tvorby vzdělávacích toolkitů
  

„Celý tým byl investovaný do našeho úspěchu, což bylo velmi povzbuzující,“ uvedl jeden z členů komunity podpořené při přípravě grantové žádosti.

„Rapid grant je náročnější, zejména pro méně zkušené žadatele – zahrnuje více dokumentace a otázek a celý proces trvá déle. Mikrogranty pomáhají tuto zkušenost budovat, jsou prvním krokem k získání větších grantů,“ uvedl příjemce mikrograntu.

V roce 2026 převezme Hub novou roli přímého správce Rapid Funds pro region, což umožní kontextově citlivější a efektivnější přidělování prostředků.

Kromě interního financování v rámci hnutí Wikimedia Hub také inicioval kroky k získávání externích zdrojů – například z EU, programu Erasmus, USAID nebo Swedish Institute. To představuje důležitý krok směrem k dlouhodobé finanční udržitelnosti.

Budování zapojení, propojenosti a sdílené identity

Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Výzkum online komunit dlouhodobě ukazuje, že „lidé se ochotně zapojují do prostředí, která nabízejí smysluplné a odměňující vazby“. CEE Hub tyto kontaktní body úspěšně vytváří. Prostřednictvím newsletteru (160 měsíčních zobrazení), setkání CEE Catch-Up a sdílených dokumentačních prostor pomáhá dobrovolníkům a dobrovolnicím zůstat v obraze o regionálním i globálním dění. Během dvou let přispěli dobrovolníci a dobrovolnice do newsletteru více než 175 články.

Zpětná vazba od příjemců grantů ukazuje výrazný nárůst pocitu uznání a propojení s hnutím Wikimedia díky aktivitám Hubu.

Hub sehrává také stabilizační roli při organizaci každoročních CEE Meetingů. Podporuje výběrová řízení na pořadatele a poskytuje mentoring novým organizátorům a organizátorkám, čímž přispívá ke kvalitnímu průběhu akcí, silným programům i vytvoření prostoru pro náročná témata, včetně otázek rovnosti v zapojení a reprezentaci.

V každodenní praxi Hub často funguje jako „lidský kontaktní bod“, na který se mohou členky a členové komunity obracet s konkrétními potřebami a získat rychlou, kontextově citlivou podporu – a zároveň se propojit s Wikimedia Foundation nebo dalšími aktéry hnutí.

„Lidé potřebují vědět, na koho se mohou obrátit, a že dostanou odpověď během dní nebo i hodin. Už samotné vědomí, že podpora existuje, může motivovat k zapojení.“

— Barbara Klen, koordinátorka CEE Hubu

V neposlední řadě Hub podnikl důležité kroky k vytvoření transparentního, reprezentativního a komunitně řízeného systému správy. Na základě získaných zkušeností a zpětné vazby začíná testovat nový model výběru členů a členek Steering Committee se zapojením komunity a strukturovanější proces účasti komunity v šesti pracovních skupinách.

Těšte se na rok 2026!

Michal Bočvarov – Dopravní podnik Ostrava
14. 4. 2025 – úterý
17:30 - 19:00 – 18:00 espresso note
Máma mele kafe – Hrnčířská 3, Opava