Analýza●Petr Jedlička
Příměří po útoku na Írán: oslabený Teherán, reputační debakl USA
Z původních požadavků nakonec ustoupily obě strany. Teherán přišel o část elity a ofenzivních kapacit. USA si odnášejí pověst mocnosti ochotné zaútočit bez jasné strategie a následně hrozit až civilizační genocidou.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Stát oslabuje sociální začleňování
Agentura pro sociální začleňování pomáhala více než stovce obcí řešit chudobu, nezaměstnanost i segregaci ve školách. Nyní ve své dosavadní podobě končí. Co za změnami stojí a jaké můžeme čekat dopady, vysvětluje reportérka Anna Absolonová.
Komentář●Irena Ferčíková Konečná
Algoritmus místo šéfa: hrozí pád do digitálního feudalismu
Nový český zákon o platformové ekonomice má chránit pracovníky v digitální éře. Jeho současný návrh však může upevnit systém, jemuž dominují neprůhledné algoritmy a lidé ztrácejí kontrolu nad vlastní prací.
Komentář●Martina Nejedlá
Izrael zavádí trest smrti pro Palestince. EU nesmí jen přihlížet
Na konci března izraelský parlament schválil zákon, který umožňuje vojenským i civilním soudům ukládat trest smrti prakticky výlučně Palestincům. Izrael stupňuje pohrdání lidskými právy a dál upevňuje apartheidní režim.
Komentář●Jindřich Vobořil
Esej●Martin Škabraha
Komentář●Georgia Hejduková
Reforma, nebo jen další test trpělivosti akademické obce?
Ministr Robert Plaga přichází s ambiciózním plánem na přeměnu celého systému řízení vysokých škol. Jde o skutečnou reformu, nebo jen o technokratickou dietu pro podvyživený resort?
Komentář●Pavel Veleman
Děti na ulici: Náš společný začátek konce
Náš společný začátek konce je v tom, jak lhostejně a cynicky se stavíme k problému dětského a rodinného bezdomovectví. Nejde přitom o selhání jedinců, ale o strukturální problém.
Komentář●Mikuláš Peksa
Smlouvu s Vatikánem Česká republika nepotřebuje. Je v rozporu s naší ústavou
Ratifikaci smlouvy s Vatikánem nelze dokončit. Část smlouvy je totiž v rozporu s ústavně zakotvenou neutralitou státu a zákazem diskriminace, rozhodl Ústavní soud. Podstata problému je ale hlubší. Smlouvu je třeba odmítnout jako celek.
Komentář●Ladislav Koubek
Vatikánská kultura ticha a česká cesta k pravdě
Sexuální zneužívání v církvi není selháním jednotlivců, ale systémovým problémem, který Vatikán dlouhodobě zcela vědomě kryje. Nový pražský arcibiskup má vůli k nápravě. Bez hlubokých změn v celé církvi to ale nepůjde.
Komentář●Filip Outrata
Velikonoce ve stínu války a násilí
Velikonoce, stejně jako nedávno skončený Ramadán, jsou pro Palestince smutným časem. Probíhající válečný konflikt navíc nabízí jen výhled na posilování fanatiků na všech stranách. Naděje proto tkví pouze v neústupném hledání spravedlnosti.
Sloupek●Jiří Pehe
Maďarské volby a Trumpovy hrozby NATO jsou pro Evropu šancí
Trumpova hrozba, že USA opustí NATO, může souviset s jeho oddaností Rusku. I tak ji nemusíme vnímat jen negativně — má potenciál nastartovat hlubší evropskou integraci. Velkou vzpruhou pro EU by pak mohl být i případný pád Viktora Orbána.
Komentář●Václav Zeman
Slabá místa českého školství: nerovnosti, spolupráce a práce s daty
Dvě témata, která spolu na první pohled příliš nesouvisejí — demografické výzvy a kvalita učebnic — odhalují trvalé neduhy českého vzdělávacího systému.
Analýza●Fatima Rahimi
Pákistán ztratil kontrolu nad Tálibánem. Platí za to afghánští civilisté
Jednání mezi Pákistánem a Afghánistánem v Číně nemohou válkou pustošenému regionu přinést naději na mír. Kořeny mocenského konfliktu jsou příliš hluboké. A utrpení civilistů ani jednu stranu nezajímá.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Předsedové stran deklarují otevřenost novým členům. Někde však přijetí trvá roky
Politické strany parlamentní i mimoparlamentní opozice se nyní soustředí na nábor nových členů. Co do otevřenosti a pravidel pro přijetí za členy však mezi nimi existují hluboké rozdíly.
Esej●Oto Novotný
Trumpa zastaví jeffersonisté: „konzervativní kontrarevoluce“ našla svou Nemesis
Americká konzervativní kontrarevoluce je pokusem zvrátit politický vývoj od demokratických revolucí proti despotickým monarchiím. Je to pokus odsouzený k nezdaru a jeho zdejší stoupenci i odpůrci by to měli vědět.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Špidla: Poučili jsme se. Nová strana bude mít pojistky proti oligarchizaci
Někdejší předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla se podílí na vzniku Nové sociální demokracie. „Chybí tu nositel sociálnědemokratické ideje pokroku v její komplexitě,“ říká v rozhovoru pro DR.
Reportáž●Anna Absolonová
Zlepšuje poměry v segregovaných školách. Teď hrozí vládní agentuře zrušení
Média v posledních dnech přinášejí informaci o plánovaném zrušení Agentury pro sociální začleňování. V Brně přitom díky její pomoci posílají na romské školy své děti i rodiče z majority.
Zpráva●Anna Absolonová
V Agentuře pro sociální začleňování končí vedoucí pracovníci
Zpráva●Matěj Moravanský
Cena za odvolání ředitele KRNAP Böhnische? Reklamní plochy za 375 tisíc
Analýza●Petr Jedlička
Útok na Írán po měsíci: co sledovat dále
Trumpem vychvalovaná jednání provází více otázek než odpovědí. Skutečná dynamika je přitom vidět v pozadí. O dalším vývoji budou rozhodovat nejenom plány USA, ale i mocenské poměry v Íránu či záměry Netanjahuovy vlády.
Komentář●Petr Jedlička
Z útoku na Írán profituje zatím nejvíce Rusko
Odhad příjmů ruského státního rozpočtu je postaven na ceně ropy 59 dolarů za barel. Útok na Írán ji posunul na dvojnásobek. Moskva zároveň znovuzískává asijské trhy. Vše důležité, co chtěla po Íránu, přitom dostala už před válkou.
Komentář●David Hearst
Trump a Netanjahu jsou dva nejnebezpečnější lidé na planetě
Zatím se zdá, že Trumpova a Netanjahuova agrese proti Íránu namísto zničení teheránského režimu mu spíše vlije novou krev do žil. Pošetilý sen Izraele o hegemonii na Blízkém východě se rozplývá. A USA válka fatálně oslabí.
Komentář●Petr Jedlička
Izraelsko-americký útok na Írán není preemptivní obrana, ale její přesný opak
Intenzita a účinnost íránské odvety ukazují, jak velkou „bezprostřední hrozbu“ Írán reálně představoval. Ač je jen málo režimů, které si zaslouží svrhnout více než teheránský, oficiální obhajoba dnešního bombardování je falešná.
Komentář●Fatima Rahimi
Emancipace íránských žen nepřijde z kokpitu stíhačky
Svoboda íránských žen nevznikne z fotografie žen bez šátku či pilotek v kokpitu stíhačky. Přinesou ji desetiletí každodenního odporu, který Západ přehlíží — a když si ho všimne, pak jen jako položky do vlastní verze příběhu o záchraně.
Analýza●Fatima Rahimi
Alí Hossejní Chameneí: Muž, který vládl ze stínu
Smrt íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího při americko-izraelském útoku uzavírá jednu éru. Byl symbolem represivního režimu — i aktérem světa, v němž mezinárodní právo přestávalo platit.
Komentář●Mikuláš Peksa
Írán v plamenech: Jak Západ ztratil kontrolu nad vlastní diplomatickou hrou
Na íránská města, jež nedávno zažívala protesty za svobodu a důstojnost, dopadají americké a izraelské bomby. Pro Evropu je poučení jasné: musí být aktérem, jenž bude diplomaticky, ekonomicky i bezpečnostně nezávislý na Washingtonu.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Čisté technologie nestačí. Problémem je i rostoucí spotřeba
Přechod na bezemisní technologie může přinést nový problém. Místo fosilních paliv hrozí nová závislost na kritických surovinách. Téma jsme probrali s analytičkou Ninou Djukanović.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Bez migrantů to nejde. Španělsko jim otevírá cestu k pobytu
Španělská vláda umožní lidem bez povolení k pobytu požádat o legalizaci, pokud v zemi žijí alespoň pět měsíců a splní další podmínky. Jak ale upozorňuje reportérka Deníku Referendum Petra Dvořáková, řada z nich může narazit na byrokracii.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Deník Referendum porazil Andreje Babiše u soudu
Podle zatím nepravomocného rozsudku soudu se musí český stát omluvit redakci Deníku Referendum za nepravdivé výroky Andreje Babiše z roku 2020. O rozsudku mluvíme v nové epizodě Podcastů DR s Jakubem Patočkou a Kristýnou Novosadovou.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Íránský režim je slabý, ale zatím ne dost, aby padl
Již více než týden pokračují útoky americko-izraelských sil na Írán. Volba nového vůdce Modžtaby Chameneího podle analytika Matouše Horčičky ukazuje, že navzdory oslabení je režim stále schopen držet moc v zemi.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Klimatická žaloba míří k Evropskému soudu pro lidská práva
Spolek Klimatická žaloba ČR podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle členů spolku Davida Chytila a Alexe Zamouřila totiž český stát v ochraně klimatu otálí, čímž porušuje základní lidská práva svých občanů.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Patří Oto Klempíř do čela ministerstva kultury?
Ministr kultury Oto Klempíř je ve funkci teprve od prosince a jeho působení už vyvolává odmítavé reakce. Je člověkem na svém místě? Hostem Podcastů DR byla kulturní kritička a publicistka Alena Zemančíková.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Řešme příčiny krize české demokracie, ne příznaky
Oligarchizace je podle výzkumníka organizace Re-set Radka Kubaly hlavní příčinou krize české demokracie. Příkladem je debata o uzavření elektráren uhlobarona Pavla Tykače. Kubala vysvětluje také, jak má postupovat české demokratické hnutí.
Zpráva●Jakub Patočka
Zadržení z Pardubic odmítají vinu. Do vazby je poslaly nepřímé důkazy
Z návrhu na vzetí obviněných do vazby, který Deníku Referendum poskytl advokát jednoho z obviněných, vyplývá, že státní zastupitelství má proti každému z obou zadržených jen dva nepřímé důkazy.
Zpráva●Matěj Moravanský
Odpůrci větrných elektráren navštívili akci krajně pravicových europoslanců
Dvě postavy protivětrného hnutí v České republice a na Slovensku — Daniel Máčovský a Katarína Ondrušová — se zúčastnili konference v Bruselu. Uspořádali ji europoslanci krajní pravice se zřetelnými vazbami na Rusko.
Rozhovor●Petrů, Rahimi
Karel Gargulák: O budoucnosti dětí rozhodujeme příliš brzy. Už v patnácti
České školství podle Karla Garguláka nutí děti rozhodovat o budoucnosti příliš brzy. V rozhovoru mluví o revizi kurikula, přetlaku na všeobecné obory i o tom, proč samotné reformy bez změny řízení systému nestačí.
Analýza●Michal Hořejší
Portrét Jiřího Mánka: Koho tlačí Motoristé do čela Národního parku Šumava?
Množí se spekulace, že ředitele Národního parku Šumava má nahradit jeho předchůdce Jiří Mánek. Je proto načase připomenout si, kdo Jiří Mánek vlastně je. Jde o nepřijatelnou postavu napojenou na podnikatelský polosvět i čínskou propagandu.
Zpráva●Redakce DR
Kalkulačka bydlení, na níž pracoval Deník Referendum, vyhrála mezinárodní cenu
V italské Florencii tento týden obdržel cenu Voices Awards 2026 novinářský projekt The Housing Games, který zmapoval krizi bydlení ve velkých evropských městech. Na jedinečném interaktivním projektu se podílel i Deník Referendum.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Václav Štětka: Moravcův odchod Českou televizi oslabuje v nejméně vhodnou chvílí
Rozhovor●Anna Absolonová
Komentář●Petr Janyška
Ve francouzských místních volbách krajní pravice pohořela
V komunálních volbách ve Francii zaznamenaly úspěch strany umírněné pravice, levice a středu. Zemi nyní čeká kampaň před prezidentskými volbami.
Zpráva●Petr Jedlička
Pokuty, světla, kampaně. Fenomén smombies se řeší hodně už i v Evropě
Snahou řešit civění do mobilu při chůzi proslula v minulosti zvláště asijská velkoměsta. V poslední době jde ale o velké téma i u nás. Řadu pilotních projektů zkoušeli v Německu, Belgii, Nizozemsku. Nyní se o ně pokouší Španělsko a Itálie.
Zpráva●Petr Jedlička
Cyklostezky rostou po celé Evropě, mnohde se ale stále straní víc autům
Rozmach výstavby cyklistické infrastruktury započatý v covidových letech pokračuje takřka všude v EU. Zvláště v postkomunistických zemích se ale hůře prosazuje ve městech — tam, kde znamená omezení individuální automobilové dopravy.
Zpráva●Petr Jedlička
Z Baltu ani Balkánu zatím američtí vojáci neodcházejí, evropských přibývá
Deklarovaný přesun zájmu USA na západní polokouli se zatím v síle jejich jednotek na východní hranici EU neodráží. Většina tamních států byla přitom explicitně ujištěna, že právě u nich američtí vojáci zůstanou.
Zpráva●Redakce DR
USA zaútočily na Venezuelu, unesly prezidenta Madura a prý chtějí zemi řídit
USA v sobotu ráno přepadly Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura. Trump řekl, že USA budou Venezuelu řídit, mnozí představitelé caracaského režimu ale deklarují připravenost k odporu. Vůči ilegální akci USA se množí odsudky.
Reportáž●Petra Dvořáková
Izraelské útoky na Libanon gradují. Západ však zajímá jen odzbrojení Hizballáhu
Zpráva●Petr Jedlička
Ohrožení veřejnoprávních médií se řeší i v Litvě, podnítilo velké protesty
Komentář●Milan Šálek
Proč potřebujeme Český hydrometeorologický ústav
Vládní škrty mají zasáhnout i Český hydrometeorologický ústav. V plánu je propuštění 37 zaměstnanců. Dopady mohou být závažné, protože ČHMÚ sehrává zásadní roli například v krizovém řízení či porozumění změnám klimatu.
Zpráva●Matěj Moravanský
Klimatická krize zrychluje, varuje studie. Hrozí, že překročíme bod zvratu
Masivní spalování fosilních paliv zvyšuje teplotu planety a narušuje stabilitu klimatického systému. Místo postupných změn, na které se lze přizpůsobit, hrozí prudké a samovolně se zesilující procesy, upozorňuje studie amerických vědců.
Analýza●Kőváry Sólymos, Moravanský
Odpor proti větrným elektrárnám pomáhá organizovat slovenský jogín
Hnutí odporu proti větrným elektrárnám nabírá v poslední době dech. Proti turbínám útočí čelní politici Babišovy vlády. Překvapivou „bratrskou“ pomoc ze Slovenska jim nyní přináší i jogín se zálibou ve východní spiritualitě a slovanství.
Komentář●Kateřina Krebsová
Architektura v době fosilních paliv: Energie a moc
Náhle dostupná energie z fosilních zdrojů rozhodně neznamenala všeobecnou úlevu od fyzické práce. Stala se prostředkem vykořisťování nejen v Evropě, ale i v koloniích. Spravedlivá transformace bez tohoto vědomí proběhnout nemůže.
Zpráva●Matěj Moravanský
Emise skleníkových plynů dál rekordně rostou, ukázala zpráva
Zpráva Světové meteorologické organizace potvrdila, že emise pro klima destruktivních skleníkových plynů nadále rostou. Vyplývá to z dat posbíraných desítkami měřících stanic po celém světě.
Zpráva●Daniel Kotecký
Stopka Křetínského skládce. Čáslavští v referendu odmítli její rozšíření
Čáslavští v referendu odmítli záměr společnosti AVE rozšířit skládku. Firma spoluvlastněná Křetínským je vyšetřována protikorupční policií kvůli několikamiliardové kauze. DR v září přinesl o kampani před referendem závažná zjištění.
Reportáž●Zuzana Vlasatá
Největší díra v Evropě: portrét rekultivace uranem zamořené krajiny
Československý uranový průmysl zanechal v jižních Čechách jednu z největších ekologických zátěží v zemi. Způsob, jakým ji stát sanuje, připomíná gigantickou skládku, která přitahuje obchodníky s odpadem z mnoha koutů Evropy.
Reportáž●Anna Absolonová
Malé zuby, velké výdaje. Dětská zubní péče má problémy
Počkat půl roku, nebo zaplatit desetitisíce. Před takovým rozhodnutím často stojí rodiče malých dětí, které potřebují ošetřit zuby v narkóze. Špatně nastavený systém vytlačuje rodiče do soukromých klinik.
Data-analýza●Anna Absolonová
Datová analýza: Kolik zubařů je dost zubařů? Nikdo neví
Máme dostatek zubařů? Jednoduchá otázka, na kterou neznáme odpověď. Neexistují totiž data, která by ve věci udělala jasno. Jedno je ale jisté — zubaři chybí v regionech a malých obcích. Podle odborníků je to neřešitelný problém.
Analýza●Anna Absolonová
Otevřít pusu i peněženku. Výdaje za zubaře rostou rychleji lidem než pojišťovnám
Reportáž●Anna Absolonová
Zubní pohotovosti od nového roku omezí činnost. Hrozí zhoršení péče
Sloupek●Jakub Patočka
Několik poznámek k žhářskému útoku na pardubickou zbrojovku
Zatím nevíme dost, abychom mohli přesně hodnotit, co se v Pardubicích stalo. Něco ale přece říct lze: nebyl to terorismus a je nemístné případ zneužívat proti levici. Pro posouzení je klíčové, zda se tam skutečně vyrábělo pro Izrael.
Esej●Iris Chefecová
Konvertité k sionismu: jak se z potomků nacistů v Německu stali „noví Židé“
V rámci „nové kapitoly“ svých dějin se Německo proměnilo v jeden velký židovský štetl. Potomci nacistů hrdě nosí židovské symboly, obdivují sionismus a pronásledují Židy kritizující Izrael — jak jinak než ve jménu boje s antisemitismem.
Reportáž●Ivana Míšková
Občanské protesty na podporu Palestiny jsou ve Švédsku normou
Ve švédském Lundu jsou — stejně jako ve většině zemí západní Evropy s vyspělejší politickou kulturou — protesty na podporu Palestinců běžnou součástí veřejného dění.
Analýza●Petr Jedlička
Neklamme se. Spojené státy a Izrael mohou stále ještě vyhrát
Navzdory aktuálnímu dojmu bezradnosti Trumpovy vlády jsou škody působené Íránu tak neoddiskutovatelné, že USA stačí najít způsob, jak odblokovat Hormuzský průliv a tažení ukončit. Izrael má přitom své vlastní plány v Libanonu.
Komentář●Petra Dvořáková
Debata o Íránu je toxická jako dým nad Teheránem
Jako by nestačilo, že situace v Íránu je strašlivá sama o sobě, je toxická i debata o ní — ze strany západního mainstreamu, nejhlasitější části íránské diaspory i části západní levice.
Sloupek●Jiří Pehe
Útok na Írán potápí Trumpovo prezidentství
Americko-izraelský útok na Írán se z několikadenní operace mění ve válku. Trhy se propadají, cena ropy roste, Rusko posiluje. Vše nasvědčuje tomu, že Trump své angažmá na Blízkém východě nedomyslel. A nejspíš za to zaplatí vysokou cenu.
Komentář●Petr Jedlička
Íránská jaderná hrozba je věčný argument. Bez kvalitní dohody bude sloužit dále
Obraz zfanatizovaných ajatolláhů s prstem na atomovém tlačítku přežívá všechny sankce i bombardování. Pokud nepadne režim, bude sloužit i po tom letošním. Jediným východiskem je mezinárodní dohled, jenž ale předpokládá vůli věc vyřešit.
Reportáž●Petra Dvořáková
O incelech s empatií. A to obzvlášť o těch slovanských
O incelech bylo napsáno mnoho. Většina médií však při psaní o nich nadále vychází z anglosaského kontextu a nevěnuje dostatečnou pozornost příčinám jejich trápení. Ty přitom nasvěcují škodlivost sociálních norem, jež zraňují nejen incely.
Reportáž●Petra Dvořáková
Hon na Maročany a nikým nehledaná žena. S islamofobií má problém i Španělsko
V červenci uspořádali neonacisté ve městě Torre Pacheco na jihu Španělska „hon na Maročany“. Atmosféra strachu s nimi nezmizela — rasistické nálady ve španělské společnosti přetrvávají a podpora ultrapravicové strany Vox sílí.
Reportáž●Petra Dvořáková
Reportáž ze „zahrady Evropy“: Masová legalizace migrantů ve Španělsku je nutnost
Španělsko umožní všem bezúhonným migrantům bez dokumentů legalizovat svůj pobyt. Jak ukazuje reportáž ze zemědělské provincie Murcia, jde o šanci migrantů na důstojný život, ale i o ekonomickou nutnost, s níž souhlasí i mnozí konzervativci.
Reportáž●Petra Dvořáková
Evropská unie financuje deportace syrských uprchlíků z Libanonu
EU dlouhodobě přenáší zodpovědnost za kontrolu svých hranic na své mimounijní sousedy. Uprchlíky však nikdo nechce — a výsledkem nové dohody mezi EU a Libanonem je především posílení bezpečnostních složek a nárůst deportací.
Reportáž●Petra Dvořáková
Obrazy z „bašty Hizballáhu“: Zvykli jsme si, že Libanon nemá na mír naději
Od dohody o příměří mezi Hizballáhem a Izraelem uplynul více než rok. Izrael na Libanon však nepřestává útočit a vyhrožuje další válkou. Jak žijí lidé na bejrútském šíitském předměstí Dahíja, kde válka připravila o domovy tisíce lidí?
Reportáž●Petra Dvořáková
První udržitelná olympiáda? Vykácený modřínový les a stoupající ceny pro místní
Reportáž●Petra Dvořáková
„Strach obrátil strany.“ Studentské hnutí semklo srbskou společnost
Zpráva●Jakub Patočka
Krajský soud k Bečvě: odmítl státního zástupce, ale nad případem si „umyl ruce“
Olomoucká pobočka ostravského krajského soudu odmítla, že by trestní odpovědnost za otravu řeky Bečvy mohl nést jednatel firmy Energoaqua Oldřich Havelka, za jiné věcně neudržitelné aspekty loňského rozsudku se však v odůvodnění postavila.
Dokument●Otevřený dopis
Experti: Rozsudek v kauze Bečva není postaven na doložených reálných faktech
Otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství vydáváme jako dokument.
Analýza●Jakub Patočka
Rozsudek k otravě Bečvy: selhání soudkyně Gerlové ztížilo hledání viníka
Po vynesení předpokládaného rozsudku, kterým soudkyně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua obžaloby z otravy řeky Bečvy, přišel šok v podobě absurdního zdůvodnění, kterým popřela sama sebe i obsah dokazování u soudu.
Vzpomínka●Zuzana Vlasatá
Opustil nás Ivan Holoubek, emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, bojovník za lepší svět — a přítel.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: pardubický soud se znalcem Klicperou má za sebou další kolo
Soudní znalec Klicpera se od soudkyně dověděl, že jeho výroky, jimiž poškodil dobré jméno certifikační společnosti CQS, nemá za prokázané. Dostal měsíční lhůtu, během níž musí všechny případné další důkazy předložit.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu k otravě Bečvy se řešila utajená havárie v Deze. Bohužel jen formálně
Před okresním soudem ve Vsetíně vypovídal další zaměstnanec firmy Deza. Svědčil o havárii na kaustifikační jednotce, kterou se Deza pokoušela utajit a jež otravě řeky Bečvy bezprostředně předcházela. Bohužel podstatné otázky opět nepadly.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Analýza●Khazalová, Patočka
Křetínského jednání v Moskvě domlouval sankcionovaný ruský politik Babakov
Miliardář Daniel Křetínský, vlastník EPH, se v roce 2016 účastnil v Moskvě schůzky s vedením Gazpromu, kterou domlouvala kancelář předního politika Putinova režimu Alexandra Babakova. Ten byl přitom již tehdy na sankčním seznamu EU.
Analýza●Kotecký, Vlasatá
Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští
Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Analýza●Čejková, Khazalová, Kotecký
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Rozhovor●Karolína Munková
Města osamění. Vládne nám falešná představa „maximálního profitu“
Příznakem současných měst je osamělost. Rozvoj zvláště českých měst je určován maximálním ziskem, vůlí investorů a žalostnou představivostí politiky. Klíčem k řešení může být architektura, myslí si Tereza Kalousová.
Komentář●Kristýna Drápalová
Vrátí se do českých měst billboardy u silnic?
Provozovatelům venkovní reklamy spadla do klína nová příležitost — novela zákona, která upravuje definici nezastavěného území. Bude nejspíš na obcích a občanských iniciativách, aby se tomuto kroku postavily.
Komentář●Lynda Zein
Architektura je těžba. Nejen přírody, ale i těl
Výstava v galerii VI PER připomněla, že stavební praxe vyčerpává krajinu i lidi — od těžby surovin po dělníky na stavbě — a položila naléhavou otázku: co si ještě můžeme dovolit stavět?
Analýza●Viola Hertelová
Od iniciativy k politice: Anatomie záchrany smuteční síně v Brně-Židenicích
Obnova brněnské Rullerovy síně je příkladem ojedinělé a přitom úspěšné iniciativy, která supluje nefunkční systém ochrany kulturních památek. Zachovat a opravit hodnotnou chátrající stavbu je dnes největším úkolem architektonické péče.
Komentář●Šárka Svobodová
Proměna rozsáhlého územního celku v brněnských Lužánkách má začít demolicí fotbalového a lehkoatletického stadionu. Léta nevyužívaný stadion si nezaslouží ani demolici, ani zakonzervování, ale sociálně a ekologicky citlivý rozvoj.
Reportáž●Gaby Khazalová
Kupec v bílém plášti. Jak lékař Fadrus přišel k vile architektky Růženy Žertové
Růžena Žertová byla jednou z nejvýznamnějších českých architektek. Chtěla, aby její dům spravovala nadace. Chtěla zemřít doma. Ani jedno přání se jí nesplnilo. Její vilu dnes vlastní lékař, kterého poznala až v terminální fázi své nemoci.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Evropské stavebnictví v krizi: jaké budou důsledky pro dostupnost bydlení?
Po celé Evropě prudce rostou ceny stavebních materiálů. Datová analýza je dává do souvislosti s počty vydaných stavebních povolení, a odhaduje tak možné důsledky pro dostupnost bydlení.
Komentář●Martin Pleva
Kreiského Rakousko: dotovaný tisk a plánovaná tržní ekonomika
Program rakouské sociální demokracie z roku 1978 má i k dnešku co říci. Současné levici, zmítané ve zmatcích, nabízí konkrétní, životodárnou inspiraci.
Komentář●Martin Pleva
Marx a Keynes usmíření v jedné vizi. Program rakouské SPÖ inspiruje i dnes
V pokračování série textů o inspiraci pro současnou levici u rakouské sociální demokracie Bruna Kreiského se Martin Pleva zaměřuje na program strany z roku 1978, který je překvapivě aktuální i pro naši dobu.
Komentář●Martin Pleva
Inspiraci pro reformu levice hledejme v Rakousku 70. a 80. let
Česká i evropská levice je v nebývalé krizi. Nenajde-li rychlé východisko, převálcuje ji krajní pravice. Dobrou cestou může být rekonstruovat pozadí úspěchu Kreiského vlád v Rakousku 70. a 80. let. A třeba jej srovnat s érou M. Thatcherové.
Komentář●Antonín Hořčica
Hodnotová levice u nás existuje. Musí se sjednotit a začít jednat
Česká politika se nachází v krizi reprezentace. Autentická levice se v této situaci musí sjednotit a trvat na hodnotách solidarity, rovnosti, klimatické odpovědnosti a mezinárodní spolupráce. Demokracie se přitom vzdát nejde.
Komentář●Jana Michailidu
Česká levice není v bezvýchodné situaci. Musí ale občanům představit jasnou vizi
Odvážit se vykročit ze stínu, hájit skutečné hodnoty, předložit dlouhodobou vizi i nástroje k jejímu budování. To vše dnes čeká českou levici. Lidé spjatí s pražským jarem to dokázali. Dokážeme to i my?
Komentář●Jakub Patočka
Ideový i morální kolaps SOCDEM a KSČM otevírá prostor k obnově skutečné levice
Analýza●Oto Novotný
Data-analýza●Absolonová, Khazalová
Drogy v evropských městech: V pervitinu vedou České Budějovice
Užívání kokainu dosáhlo rekordních hodnot, éra extáze končí. Ukazuje to monitoring odpadních vod ve více než stovce evropských měst. První příčky ve spotřebě pervitinu obsazují česká města.
Data-analýza●Anna Absolonová
Praha bez učitelů nebo zdravotníků? Kvůli cenám bydlení možná budoucí realita
Bydlení v hlavním městě přestává být dostupné pro čím dál více lidí. Interaktivní kvíz ukazuje, kdo si ještě může dovolit pražské nájmy. Jaké profese už nemohou ve městě bydlet? A jak jste na tom vy s vaším příjmem?
Data-analýza●Julie Šafová
Staré budovy, vysoké účty: Renovace v Evropě selhává, trpí domácnosti i klima
Stále více evropských domácností se potýká s rostoucími účty za energie. Podle Evropské komise je hlavním řešením energetické chudoby renovace energeticky neefektivního bytového fondu. Roční míra renovací však zůstává kriticky nízká.
Data-analýza●Khazalová, Šafová
Nová evropská data o drogách: Česká republika je stále pervitinovou velmocí
Popularita stimulačních drog se v Evropě zvyšuje, ukazuje to monitoring odpadních vod ve více než stovce evropských měst. Česká republika se nadále drží na předních příčkách v užívání pervitinu.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Třetinu dotací z Modernizačního fondu obdržely tři firmy. Na špinavé projekty
Data-analýza●Gaby Khazalová
Rekordní suma: katolická církev letos na náhradách od státu obdrží 2,2 miliardy
Analýza●Petrů, Rahimi
Krizí duševního zdraví mladých mohou pohnout ředitelé škol. Co jim v tom brání?
Ředitelé tuzemských škol mají téměř absolutní moc, ale také na nich leží až nezvládnutelné množství práce a odpovědností. A jsou to téměř výhradně právě oni, kdo může zařídit, aby škola předcházela krizi duševního zdraví dětí a studentů.
Analýza●Petrů, Rahimi
Duševní zdraví dětí a mládeže. Co pro něj mohou udělat školy?
Odborníci se shodují, že s řešením narůstajících potíží duševního zdraví zejména u dětí a mladých lidí mohou zásadně pomoct školy. Ty samy jsou však v tuto chvíli součástí, ne-li přímo příčinou špatné situace.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Školní psychologové: řešení, kterého se nedostává, a navíc není všespásné
Při řešení duševních problémů mladých lidí mohou zásadně pomoci školní psychologové, kteří ale chybí na velké většině škol. Jejich nedostatek zrcadlí celkovou tristní situaci českého školství od základního stupně až po vysoké školy.
Reportáž●Petrů, Rahimi
„Mladým lidem se tu občas dělá špatně.“ České děti se bojí školy jako nikde v EU
V českých školách propukla vážná krize duševního zdraví žáků a studentů. Na vině jsou i externí faktory. Ale české školy bohužel problémy častěji prohlubují namísto toho, aby je pomáhaly řešit. Naštěstí pomoc lze nalézt i mimo ně.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Poučme se v Rumburku či Zruči nad Sázavou: do školy se lze i těšit
Ve školách v celé republice dnes začínají letní prázdniny. Vyprovázíme na ně učitele i děti s přáním, aby to v jejich instituci po návratu v září vypadalo jako na gymnáziu v Rumburku nebo na základní škole ve Zruči nad Sázavou.
Analýza●Gaby Khazalová
Bez znalosti cen pozemků města nemohou zavést účinnou politiku bydlení
Rostoucí cena půdy ve městech se podle mnoha studií stává hlavním faktorem nárůstu cen nemovitostí i nájmů. Města přitom neznají potřebná data, neexistuje ani jednotná evropská metodika. Bez dat není možná jakákoli smysluplná regulace.
Analýza●Gaby Khazalová
Příčiny krize bydlení začínají už u vlastnictví pozemků
Praha se zbavovala pozemků, na nichž by se mohlo stavět veřejně dostupné bydlení. Kdo dnes prázdné pozemky vlastní a proč se na nich nestaví? To se pokusíme zodpovědět v nové sérii mezinárodního investigativního projektu „Ground Control“.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman rok poté: už znovu zkouší škodit
Miloš Zeman se jasně postavil za Putinovu pátou kolonu v Evropské unii, což vzbuzuje oprávněné pochyby o jeho obratu po ruské invazi na Ukrajinu. I v domácí politice se pokouší přispět k integraci autoritářských nacionalistů.
Analýza●Oto Novotný
Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot
Právě vztah Miloše Zemana k Rusku a Číně bude patřit ke korunním důvodům, proč se nezapíše do dějin jako úctyhodný státník, ale jako břídil, který svým sebestředným počínáním ohrožoval demokratické základy českého státu.
Analýza●Oto Novotný
Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
Miloš Zeman se na Hradě soustavně pokoušel o nastolení prezidentského systému, který měl více rysů diktatury než demokracie. Že se mu to nepodařilo, je jen částečným vítězstvím. Sémě bylo zaseto, hrozba trvá.
Analýza●Oto Novotný
Pomsta dotažená do konce: cesta ČSSD mimo parlament
Miloši Zemanovi se podařilo za vydatného přičinění Jana Hamáčka a Andreje Babiše ČSSD definitivně dostat na kolena. Ocitla se mimo sněmovnu, bez politického vlivu.
Analýza●Oto Novotný
Zeman „Zorro mstitel“ na Hradě: na řadu přišel Sobotka
Když se Miloši Zemanovi splnil životní sen a v roce 2013 se stal prezidentem, krátce se zdálo, že by se mohl začít chovat vůči ČSSD partnersky. Takové naděje však rychle vzaly za své: Zeman byl odhodlán pomstu dovést do konce a ČSSD zničit.
Analýza●Oto Novotný
Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
Analýza●Oto Novotný
I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
Analýza●Oto Novotný
Volba prezidenta 2003: proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
Miloš Zeman prahl po funkci prezidenta už v roce 2003, i když si veřejně odmítal o nominaci říct. Porážku neunesl, zhroutil se a jeho další angažmá v politice už má jediný ústřední motiv: touhu po pomstě.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
Po uzavření opoziční smlouvy s ODS, kterou vznikla jednobarevná vláda ČSSD, už s Milošem Zemanem nelze spojovat nic pozitivního. Naplno se projevil hlavní smysl jeho angažmá v politice: držet se každou cenu moci.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
Opozičně smluvní model vládnutí se fakticky zrodil už po volbách 1996, nikoli až faktickým uzavřením opoziční smlouvy v roce 1998. Už v roce 1996 vyměnil principiální pozici za osobní prospěch.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
Miloši Zemanovi se na vyhroceném sjezdu v Hradci Králové v roce 1993 podařilo stát předsedou ČSSD. Stranu pak vedl do principiální konfrontace s Klausovou vládou. Bylo to období, v němž naposledy hrál v principu kladnou roli.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
V sérii úvah o Miloši Zemanovi, kterými připomínáme první výročí jeho konce v české politice, dlouholetý hlavní analytik ČSSD připomíná Zemanovu roli v sametové revoluci a prvních letech po ní: tehdy byla vesměs kladná.
Analýza●Oto Novotný
V sérii textů, kterými připomínáme šťastné výročí konce Miloše Zemana v české politice, se analytik a důvěrný znalec Zemanovy politické osobnosti zabývá otázkou, nakolik je Miloše Zemana možno pokládat za intelektuála.
Analýza●Oto Novotný
Osobnost Miloše Zemana: nenaplněná nietzscheovská perspektiva
K oblíbeným filozofickým autorům Miloše Zemana se řadí Friedrich Nietzsche. Toužil se stát velikánem, nadčlověkem, uctívaným a slavným. To se mu podařilo jen zčásti. Většině dnes slouží jako odstrašující příklad.
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.